13 faktů, které vám řeknou vše o intervencích ČNB

Na začátku dubna Česká národní banka ukončila několik let trvající intervence za slabší korunu. I když se očekávalo okamžité výrazné zpevnění koruny, případně velká volatilita kurzu, tak nic takového nenastalo. Přechod od řízeného kurzu a od kurzového závazku centrální banky k volně plovoucímu kurzu v podstatě proběhl klidně a bez problémů. Pojďme se ale blíže podívat na to, jaké byla historie intervencí a také jak je možné hodnotit přínosy slabé koruny pro českou ekonomiku.

Co to jsou intervence a proč to ČNB udělala?

Devizové intervence jsou obchody na devizovém trhu, kterými centrální banka ovlivňuje měnový kurz domácí měny. Pokud domácí měnu prodává a nakupuje například eura, tak intervenuje za slabou domácí měnu. Pokud naopak domácí měnu nakupuje a prodává své devizové rezervy, tak domácí měnu posiluje. ČNB intervenovala pro slabší korunu, chtěla tak podpořit ekonomický růst, domácí spotřebu a exporty. Jak se to dělá? Jednoduše, stačí si vytisknout dostatek místní měny a začít nakupovat měnu cizí. Vzhledem k tomu, že žijeme v době počítačů, tak se ty koruny už ani tisknout nemusí a vše byla pouze účetní operace na počítači.

Začalo to v listopadu 2013

Intervence ČNB zahájila na konci roku 2013. Je ale nutno podotknout, že už od listopadu 2012 ČNB avizovala, že se nebude bránit intervencím za slabší korunu, pokud dojde ke zhoršení ekonomické situace a pokud bude hrozit deflace. Bezprostředně po zahájení pak kurz eura oslabil zhruba o korunu. Mezi hlavní důvody, kterými ČNB zdůvodnila začátek intervencí, patřila obava z deflace a také zamýšlená podpora vývozů. Intervence nebyly přijaty příliš vstřícně, ale exportéři je uvítali. A například bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer prohlásil, že pokud by věděl, jak se bude vyvíjet ekonomická situace v Evropě, tak by intervenoval už dříve a mnohem výrazněji.

Skončilo to v dubnu 2017

Intervence skončily v dubnu letošního roku, a intervence tak trvaly 41 měsíců. Víceméně už na konci roku 2016 bylo jasné, že intervence nemají významné ekonomické odůvodnění. Ekonomika byla v růstu a po dlouhé době začaly růst i ceny. Od začátku roku 2017 byla také centrální banka nucena ke stále větším intervencím, koruna totiž přirozeně posilovala. Pokud měla v roce 2017 ČNB ukončit svůj kurzový závazek, tak pro to byla už od začátku roku 2017 vhodná chvíle.

25,5 Kč/EUR, 27 Kč/EUR, 26 Kč/EUR

25,5 korun za euro byl zhruba průměrný kurz, který byl v české ekonomice během roku 2013, 27 korun za euro byl kurz, který ČNB až do letošního dubna udržovala intervencemi. V současné době se odhaduje, že kurzy koruny se postupem času dostane až na úroveň 26 korun za euro a koruna bude v následujících měsících posilovat. Ostatně je to vidět na průběhu intervencí. Koruna měla výrazné tendence posilovat už od konce minulého roku, na hranici 27 korun za euro ji držely pouze masivní intervence ČNB, které měly už od druhé poloviny minulého roku akcelerující tendenci. Za první dva měsíce letošního roku intervenovala ČNB ve větším objemu než za celý rok minulý.

Téměř 56 mld euro (1500 mld korun)

Za celkem 40 měsíců intervencí natiskla ČNB celkem 1500 miliard korun a za to nakoupila téměř 56 miliard euro. Zatím nejsou známá přesná čísla za únor (pouze odhad) a vůbec nebyl zatím zveřejněn přesný objem nákupů za březen a začátek dubna. Odborníci ale odhadují, že celkově se korunové intervence vyšplhaly až k objemu 2 biliónů českých korun.

4x větší devizové zásoby ČNB

Zároveň takový objem intervencí výrazným způsobem zvýšil objem devizových rezerv ČNB. Na začátku roku 2013 byly celkové devizové rezervy zhruba v hodnotě 34 miliard euro, ke konci března 2017 to bylo odhadem 122 miliard. Devizové rezervy se tak během 4 let díky intervencím zečtyřnásobily.

ČNB na devizových operacích prodělala

Centrální banka nejspíš na měnových obchodech výrazně prodělá. V tuto chvíli drží obrovskou zásobu peněz v cizích měnách, převážně v euru. A jakmile začne koruna opět posilovat, tak hodnota eurových rezerv začne klesat. Na druhou stranu je toto ztráta, se kterou ČNB počítá a která vzniká z peněz, které vznikly pouze a jedině pro účely intervencí. Centrální banka si tyto peníze nikde nepůjčovala, ale natiskla si koruny, za které kupovala cizí měnu.

Rozhodně to tak není ztráta, kterou bychom museli zaplatit z našich daní, ostatně fakt, že centrální banka hospodáří se ztrátou, je poměrně běžný. A v žádném případě to není ztráta, kterou je možné porovnat například se státním deficitem běžného rozpočtu nebo s konsolidovaným dluhem státu. Je to spíše účetní operace a jediné nebezpečí spočívá v tom, že tato ztráta nebude vypadat dobře v rozvaze banky, což by mohlo přispět k politickým tlakům na omezení její samostatnosti.

Co nám intervence tedy přinesly?

Asociace exportérů vyčíslila kladné dopady intervencí na českou ekonomiku následovně: slabá koruna přinesla vývozcům přímo 687 miliard korun a nepřímo dalších 590 miliard. A navíc zvýšení vývozů mělo pozitivní dopad na růst HDP, který za čtyři roky vzrostl o 147 miliard korun.